Přemýšleli jste někdy nad tím, jak se vlastně briliant dostal do vašeho zásnubního nebo snubního prstenu? Jaká je jeho minulost, jak vypadal ve své původní podobě a jak vlastně dosáhl své podoby? A jak je to vlastně s tím diamantem a briliantem?

Diamant je nerost, surovina, která se dále brousí do podoby briliantů – a ty se pak umisťují do snubních a zásnubních prstenů, šperků nebo si je lidé pořizují jako investici. A teď trochu opakování ze školy: diamant je nejtvrdším přírodním minerálem a kromě toho má také nejvyšší tepelnou vodivost. I díky své mechanické odolnosti je tak oblíbenou volbou pro zdobení šperků a leckdo do nich neváhá investovat.
 
Diamanty jsou ukryté v ložištích po celém světě, nejvíce jich je však v Africe – podle oficiálních údajů až 65 procent celkové produkce. Kromě toho jich lze velké množství vytěžit i v Rusku, Austrálii nebo Kanadě. V těchto a spoustě dalších zemích pracují ve dne v noci tisíce lidí, kteří se podílejí na dlouhé přeměně diamantů do podoby šperků.
 
Vytěžené diamanty jsou předány odborníkům, kteří je roztřídí a jednotlivě ocení. V potaz berou barvu diamantu, tvar, kvalitu i velikost. Jen zhruba pětina diamantů pak putuje do šperkařského průmyslu a je dále využita například pro snubní a zásnubní prsteny. Zbytek se používá třeba jako ostří nástrojů. Kromě toho se velká část diamantů dodává na burzy.
 
Na naší planetě neexistuje jiný drahokam, kromě diamantu, který by se vyskytoval v různých barevných modifikacích. Nejvíce ceněným je však bezbarvý diamant – takový, který není zbarvený různými nečistotami. Ve své surové podobě však není diamant nijak zajímavý ani hezký, s velkou pravděpodobností byste při jeho nálezu nerozpoznali jeho hodnotu a považovali jej třeba za kus skla. Dokonalý tvar diamantu zajistí až broušení, které je mistrovským řemeslem a u velkých a drahých kamenů se provádí ručně.
 
Zajímavost na závěr: Abyste získali 1 karát diamantu, tedy asi 0,2 gramu, je potřeba vytěžit v průměru 250 tun zeminy.